Design a feminismus
Feminismus je živý pojem. V posledních letech se objevuje nejen na sociálních sítích, ale tato tematika se objevuje např. i v knižní produkci nebo ve veřejných debatách. S velkou pravděpodobností tomu pomáhá internet a různé sociální sítě, kde se lidé mohou vyjadřovat a sdílet navzájem své myšlenky mnohem jednodušeji než dříve. S rozmachem popularity této problematiky se však logicky pojí i mnohem větší množství těch, kteří zastánci nejsou. Jako i v mnoha odlišných případech, i zde celkovému přijetí často škodí radikální zastánci, kteří se snaží tento směr prosadit jako nejlepší a jedinou možnost. Často však dochází k dezinterpretaci toho, co tento termín vůbec označuje.
Přitom definovat feminismus jako takový, je poměrně složité, protože nejde popsat pomocí několika pouhých vět nebo obyčejným výčtem vlastností. Zatímco v první vlně, která probíhala zhruba od 19. století do počátku 20. století, šlo hlavně o získání základních lidských práv pro ženy, a jejich následné ukotvení v legislativě, v další vlně (zhruba 60.–80. léta 20. století) se snaha o zrovnoprávnění šíří i do dalších odvětví, diferencují se ale také různé myšlenkové směry.[1] V současnosti, kdy se mluví o třetí vlně, se však objevují kritické hlasy, které obviňují předchozí generace z toho, že se zastávají jen úzké skupiny žen. Zastánci se tedy snaží poukázat na rozdílnost problémů, se kterými se ženy setkávají, na základě jejich rasy, třídního postavení, ale i věku, genderu nebo sexuální orientace. Snaha vysvětlit, co feminismus vůbec je, může být teda vcelku komplikovaná a zdlouhavá záležitost.
Ať už se s myšlenkou ztotožňujeme či ne, feminismus měl (a stále má) vliv i na designovou praxi a objevuje se spoustu zajímavých myšlenek a projektů. Nutno také dodat, že se tento přístup neobjevuje jen v určité oblasti, ale naopak stopy po boji za rovnoprávnost (nejen) genderu nalezneme v mnoha oborech. Cílem práce je představit vybrané myšlenky a projekty, které jsou s feminismem spojeny nebo které se o něj alespoň částečně opírají.
Pokud se zaměříme na spíše teoretičtější pojetí, které se zabývá mimo jiné designerským týmem a jeho složením, je vhodné zmínit dva příspěvky. Autorka článku Why Feminism is Important in Design popisuje jev, který je v naší společnosti natolik vžitý, že jej málokdo vnímá jako problematický. Konkrétně se jedná o stereotypně přisuzované vlastnosti a zájmy, které jsou očekávány u žen nebo mužů. Může se jednat o pouhé barevné rozlišení produktů, které jsou vytvářené pro konkrétní skupinu lidí (např. v textu zmíněné barevné rozlišování typů kol) nebo vnímání motorového sportu/průmyslu jako mužskou záležitost.[2]
Jsou to věci, které často ani nevnímáme, přesto o naší společnosti mnoho vypovídají, zejména o převládajících a zakořeněných stereotypech. Ty se pak projevují do celého našeho života, včetně naší práce nebo, v tomto případě, do designerské praxe. Kvůli tomu může docházet k situaci, kdy je společnost zásobována výrobky nebo službami, které ale nereflektují aktuální potřeby společnosti. Pro autorku je design důležitý právě proto, že může stereotypy prolamovat a postupně měnit, jak společnost na gender nahlíží.[2]
Možnou odpověď na otázku, jak lze toto rozpoložení společnosti měnit můžeme hledat v článku Feminism as a design tool. Zde je důležitou myšlenkou to, že pokud chceme vytvářet a designovat pro všechny lidi, bez rozdílu genderu či jiné etnické příslušnosti, je důležité rozšířit i zástupce těchto menšinových skupin v designerských týmech.
V případě, že se zaměříme na konkrétní využití v nějakém oboru, existuje nespočet projektů a jejich realizací. Problematika genderu, rovnoprávnosti a zastoupení všech menšinových a znevýhodňovaných skupin se však řešila již mnohem dříve, než by někdo mohl čekat.
Jako příklad lze uvést uplatnění „gender mainstreaming“, který ve svém článku představuje Clare Foran ve spojitosti s Vídní, kde je tento princip zaveden a uplatňován již od 90. let. Cílem gender mainstreamingu je dosáhnout celkové rovnocennosti mezi muži a ženami, k čemuž by měla pomoci úprava legislativy, norem atd., aby nedocházelo k zvýhodňování jen určité skupiny obyvatelstva.[3] V podstatě to znamená, že by se v rámci řešení měly brát v potaz názory mužů i žen, všech zúčastněných stran, které daná služba nebo produkt nějakým způsobem ovlivňuje.
Součástí této snahy na zohlednění genderu byl v roce 1999 ve Vídni průzkum, který zkoumá využívání veřejné dopravy v konkrétní čtvrti. Výzkumníci však zjistili, že většina mužů využívá auto nebo veřejnou dopravu dvakrát denně — do práce a zpátky domů. Mnohem více podnětů poskytly však ženy, protože to jsou většinou ony, kdo se stará o děti, popř. rodiče a prostředky hromadné dopravy (nebo chůzi) využívají několikrát denně. Na základě těchto poznatků byly vytvořeny plány na zlepšení mobility chodců a přístupnosti MHD.
S Vídní a gender mainstreamingem je úzce spojena Eva Kail. V roce 1991 ve spolupráci s dalšími územními plánovači vytvořila výstavu „Who Owns Public Space — Women’s Everyday Life in the City“, která zachycovala denní rutinu různých skupin žen. Společné jim však bylo, že bezpečnost a snadnost pohybu je pro ně stěžejní.[3] Tento projekt vzbudil velký zájem nejen veřejnosti, ale i vedení města. Samotní Kail od té doby vedla asi 60 projektů nejen v oblasti bydlení, ale i veřejného prostoru a rozvoje měst, které podporují zohledňování genderu.[4]
Samotná otázka gender mainstreamingu sahá však ještě o pár let dál — poprvé se o tomto tématu jednalo v roce 1985 v Nairobi. Následně, o deset let později, byla na pekingské konferenci vytvořena tzv. Akční platforma, která „vyhlásila potřebu šíření této strategie“[5]. O rok později, v roce 1996 formulovala stejný požadavek Evropská unie, jejíž Evropský parlament vyzval členské státy, aby tuto metodiku provozovaly na lokální, regionální a státní úrovni.
Zaměříme-li se na nějaká současnější témata, která rezonují společností, stojí za zmínění např. velké rozšíření technologie chatbotů a různých digitálních osobních asistentů typu Alexa, Siri, Cortana atd. Jako poněkud problematické (respektive jejich nastavení, ne technologii jako takovou) vnímá Josie Young. Ta se na ně zaměřila především kvůli sexismu. Young podotýká, že jsou to právě tyto technologie, které se v současné době podílejí na šíření a udržování stereotypů například tím, že většina osobních asistentů je automaticky stylizovaná a vytvářená jako femininní persona. To dle Young můžeme chápat jako podporu dlouhodobého stereotypu, že ženy jsou „pečovatelky“ a více se starají o ostatní. Jak také dodává, „oproti tomu chatboty, které jsou zaměřeny na více analytické a ‚více seriózní‘ služby jako finanční nebo právní poradenství, jsou častěji představováni jako muži.“[6]
Young se poté zabývala výzkumem „Feminist Chatbot Design“. Na jeho základě byl vytvořen „Feminist Chatbot Design Process“ (FCDP), což je strukturovaný seznam reflexivních otázek zahrnující etické principy umělé inteligence a interakční feministický design.[7] Právě využitím FCDP a „Feminist Design Tool“ od Feminist Internet během procesu designování, se designerský tým, skládající se z lidí odlišných národnostních skupin, pohlaví, genderových identit a různými přístupy v myšlení, což měl být způsob, jak brát ve vývoji v potaz všechny perspektivy, snažil eliminovat veškeré vědomé či nevědomé udržování genderové nerovnosti.[8]
F’xa je chatbot, který je volně dostupný na internetu. Jeho cílem je vysvětlit co pojem „umělá inteligence“ znamená a popsat bias s ním spojený, popř. jak můžeme jednat, abychom zabránili jeho šíření. Věnuje se také problematice ochrany osobních údajů. Jak však sami autoři uvádí, přestože je chatbot nazýván jako „feministický“, není tak proto, že se ztotožňuje s feministickou politikou nebo myšlenkami. Je to však feministická technologie, protože chatbot byl designován s použitím výše zmíněných FCDP a Feminist Design Tool.
Na závěr bych spíše jen pro zajímavost také zmínila zprávu, které si bylo možno všimnout v posledních měsících. Holandská studentka Indy Mellink vytvořila hrací karty, které jsou genderově neutrální. Dosáhla toho tím, že klasické karty, které znázorňují krále, královnu a kluka, vyměnila za karty „zlato, stříbro, bronz“. Cílem bylo narušit zavedený systém, kdy král je vždy nad královnou, což dle autorky může vést k tomu, že i ženy budou automaticky vnímány jako méněcenné.[9] Jedná se tedy o další boj se stereotypem, který je veden pomocí výsledného produktu.
Cílem práce bylo představit několik vybraných projektů a myšlenek, které jsou úzce spojeny s feminismem a s designerskou praxí. Výčet je to jen symbolický, stejně jako je pojem design nebo feminismus široký a obsáhlý, je takový i výskyt různých prací a myšlenek. I když je feminismus často spojován u lidí se zápornými konotacemi, je to minimálně zajímavá forma smýšlení nad designerským procesem, zejména možnosti jeho využití ke změnění vnímání určitých stereotypů, které v naší společnosti jsou. Minimálně kvůli tomu si zaslouží tato problematika prostor v diskusích.
[1] SOKAČOVÁ, Linda. Stručná historie feminismu. Feminismus.cz [online]. [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://web.feminismus.cz/historie.shtml
[2] SHARMA, Kshipra. Why Feminism is Important in Design. Medium.com [online]. 2016 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://medium.com/dodesign-iit-guwahati/why-feminism-is-important-in-design-867971b93b52
[3] FORAN, Clare. Why Feminism is Important in Design. Bloomberg CityLab [online]. 2013 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2013-09-16/how-to-design-a-city-for-women
[4] Eva Kail. MOBILIZE Virtual [online]. [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://mobilizesummit.org/speaker/eva-kail/
[5] Co znamená genderový mainstreaming. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2019 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/rovnost-zen-a-muzu/genderovy-mainstreaming/co-znamena-genderovy-mainstreaming--246549/
[6] MANHAS, Sophie. Are chatbots sexist? Methods [online]. 2019 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/rovnost-zen-a-muzu/genderovy-mainstreaming/co-znamena-genderovy-mainstreaming--246549/
[7] YOUNG, Josie. Designing Feminist Chatbots [online]. 2017 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0B036SlUSi-z4UkkzYUVGTGdocXc/viewZačátek formuláře
[8] HEATHMAN, Amelia. This feminist chatbot wants to help you understand bias in AI. Evening Standard [online]. 2019 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.standard.co.uk/tech/bias-ai-chatbot-feminist-internet-a4127371.html
[9] VERKAIK, Esther. King toppled from throne by gender-neutral card deck. Reuters.com [online]. 2021 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-netherlands-sexism-playingcards/king-toppled-from-throne-by-gender-neutral-card-deck-idUSKBN29O1KH
